Nemyslím si, že to bude někoho zajímat. (noo...mě by to asi taky zrovna nějak neoslovilo) Po ránu jde vlastně většinou o opakování pořád stejných činností, které by se po všech těch letech neuvěřitelně depresivního stereotypu, dali změřit přesně na minuty (u mé mamky na vteřiny) Budíček 6:00 opětovné buzení v 6:10 a tak dále a tak dále ...všichni víme. Ráno je prostě většinou dost nudný a to nedělní jakbysmet a je to celkem škoda ne? Já jsem minule v něděli  vstala okolo čvtrt na dvanáct (pokud se teda dá mluvit ještě o ránu) hmm...Po další čtvrt hodince hledání druhé ponožky v peřinách, jsem vstala a šla tam kam chodí skoro každej normalní člověk po ranu...a ted nemluvim o kuchyni...Narovnávám si pyžamo..navlíkám druhou fusekli..otevřu dveře na chodbu a zezhora se ozve "Lucíí nedala by sis halušky?" zastavím se a křičím nahoru "Ne babičko děkuju, nemůžu jíst k snídani halušky" "A co Kuba? Ten by si určitě dal. Zeptej se ho." "Dobře babíí, jen se vyčůrám jo? Cestou nazpátek potkám na chodbě sestřenici Lindu. (připomínám..mam noční košili, vrabčí hnízdo na hlavě, ale obě ponožky stejné barvy Cha chaa) Linda bydlí ve stejný ulici o pár domů dál. "Jdeš na halušky co?" Linda si sundává boty a mokrou bundu "No joo, babička mi volala už v devět, ať přijdu" Já se vracím pomalu do pokoje, budím bráchu a říkám mu, že má pro něj babička snídani nebo vlastně oběd a že má dorazit. Bratr okamžitě vyskočí z postele a v trenkách a tričku běží nahoru za babičko

To není ale všechno. Děda chtěl všechny ty lyže opravdu za ty svoje stanovený ceny prodat. Celý týden...celá rodinas napětím čekala na koho ten neuvěřitelně ponižující úkol padne. Naložit všechny ty lyže i dědu do auta. (Říct mu ať se před tím pořádně nají, jinak padne opět do hypoglykemického komatu.) Odjet s tím harampádím k Závorovi a dělat doprovod dědovi.

Nakonec to padlo na manžela nejstarší dcery. Nevím jak dlouho dědu pan Závora musel přesvědčovat, že by ty lyže nikdo nechtěl ani zadarmo, natož si je koupit za tak neuvěřitelně přiblblý ceny... V těhlech chvílích jsem ještě pořád ráda, že nemám řidičák :) Lyže jsme nakonec s babičkou odnesli do kontejneru. kterej je tam teď prože se opravuje místní školka...